Jak už jsem předeslal v minulé kapitole, rok 2009 byl dalším rokem konání Grand Prix a posádka Pavlových draků v něm chtěla výrazně lépe zabodovat než v ročníku minulém. Asociace pro tento ročník vypsala 10 závodů, v nichž se soutěžilo na 200 metrové trati. Pozitivním příspěvkem asociace byla skutečnost, že postupový klíč již nespočíval v tolik nevyzpytatelných dosažených časech, ale využívalo se spíše vyřazovacího klíče založeného na dosaženém umístění v jednotlivé jízdě a čas byl pouze „divokou kartou“ pro doplnění finále či semifinále. V kombinaci s nasazováním dle průběžného pořadí v poháru tak vznikl určitě spravedlivější systém.
Zároveň probíhalo hodnocení divizí Čech a Moravy dle toho, za kterou část republiky jednotlivé posádky nastupovaly. Pravda je, že toto nejasné členění bylo zdrojem některých dohadů, ale to nebylo příliš podstatné. Opět se započítávaly 3 nejlepší bodové zisky a ostatní se škrtaly. Navíc bylo vypsáno finále, které se mělo konat v Jindřichově Hradci v rámci Chalupa Cupu, kam se po základní části mělo sjet 20 nejlepších posádek a dosažený výsledek na tomto klání top 20 se měl připočítat k již dosaženému bodovému zisku a tím měl být dán konečný výsledek. Cíl byl tudíž jasný. V Jindřichově Hradci nesmíme chybět!
Taktika, kterou zvolil kouč Pavel Č., byla podobná té z předchozího roku. Bylo dohodnuto, že posádka Pavlových draků pojede tři závody v rámci GP a pěvně jsme věřili, že to bude dostatečné pro zisk potřebných bodů zajišťujících účast na elitním finále. Při pohledu do rozpisu, ale bylo jasné, že naše parta bude muset vyjet dál od domova, protože v Račicích se měl konat pouze jeden závod, dalším závodem kam vyjedeme, měla být Praha. A tak jsme měli na výběr Lipno, Purkarec nebo Velké Dářko. Nakonec padla volba na posledně uvedenou lokalitu.
K dosažení tohoto výsledku bezpochyby přispělo, že z předchozích ročníků vzešla stabilní sestava, z níž většina členů se zúčastnila všech závodů. Přibylo několik nových závodníků, kteří se rekrutovali zčásti z jiného odvětví papíren, zčásti ze zaměstnanců bývalého Norske Skog a neposledně i se jednalo o rodinné příslušníky stávajících závodníků. Pozici bubeníka po již vzpomenutém Alešovi T. převzala, a nutno říci že velmi úspěšně, Bára Ř.. Dalšími novými tvářemi posádky byli:
Pepa Č. a jeho syn Pepa Č. ml., Honza B., už zmíněná bubenice Bára Ř., Michal M. Petr N., Honza K., Marek S., Aleš M. a členové M. legie – David a Tomáš, k bráchovi do lodě přisedl i druhý syn kouče Pavla Č. – Míša, Luboš H., Venca Š.– 14 lidí
A samozřejmě nechyběli harcovníci minulých závodů:
David P., Jura K., Michal K., Jirka F., Standa R., Aleš R., Jindra K., Pavel Č. ml.,Vláďa J., Pavel M., Tomáš K., Vlasta Č.. No a samozřejmě na všech závodech nechyběla ta krásnější část lodi – Martina B., Hanka R., Pavlína K. a Veronika P.. Celkem tedy 16 zkušených borců.
Jak je patrné, tak ve všech závodech sezony se zapojilo 30 borců reprezentující bílo-oranžové barvy Pavlových draků. Musím v souvislosti s tímto faktem smeknout svůj dračí šátek před ženskou částí posádky. Holky se ukázaly jako tahounky a ani jedna z nich nechyběla ani na jedněch závodech této sezóny. Holky za to vám patří dík.
I přes fakt, že Pavlovi draci patřili k těm posádkám, které se účastnily již několikátým rokem soutěží dračích lodí, i přes jistě důležitou stabilizaci posádky ve formě party lidí, kteří byli ochotni obětovat svůj čas, energii a v neposlední řadě i peníze za možnost utkávat se s ostatními posádkami. Bylo potřeba něco navíc, protože bylo od prvních závodů jasné, že ze závodů party nadšenců se stala sportovní záležitost a bez něčeho navíc se prostě uspět nedá.
Proto kouč (nyní již právem nazývaný guru dračích lodí) Pavel Č. vytáhl z rukávu další eso. S další impozantní postavou dragonboatingu v Čechách – Petrem Čápem Procházkou - dohodl zavedení tréninku 1x týdně pod dohledem tohoto úspěšného kanoisty, olympionika a v neposlední řadě dragona s velkým D. Zároveň byl zvolen a to absolutní většinou kapitán posádky, ten kdo má první a poslední slovo na vodě, prodloužená ruka kouče. Po právu se jím stal Michal K., člověk, který dračími loděmi žije celým svým dračím srdcem.
Měli jsme vše – podporu, tréninky, odhodlání, tým a hlavně zdravý hlad po úspěchu. Sezóna 2009 mohla začít…
Absolvovali jsme tyto závody:
dRačice – 16.5.2009, kde jsme obsadili 9.místo
Pražský festival dračích lodí – 21.6.2009, kde jsme obsadili krásné 5.místo
Velké Dářko – 15.8.2009, kde jsme vybojovali 8.místo
Mistrovství světa –Račice – 29.8.2009, kde jsme skončili na 13.místě
Chomutov „O putovní pohár SC80 Chomutov“ - 20.9.2009, kde jsme v závodě na 200m obsadili se ztrátou jedné vteřiny 2.místo a v závodě na 1km, který jsme absolvovali poprvé, jsme tké ukázali, co v nás je a obsadili jsme taktéž 2.místo
Chalupa Cup – Velké finále – 3.10. 2009, kde jsme obsadili 9.místo
Úspěch bylo nutno oslavit a tak Pavel uspořádal v prostorách veslařského oddílu první Dodračnou samozřejmě za účasti téměř všech členů včetně jejich rodinných příslušníků. Projeli jsme se naposledy na lodích, což ocenily zejména nejmladší děti. Pak už přišla na řadu oficiální část, kde Pavel svým vyhlášeným a precizním způsobem zhodnotil uplynulou sezonu, účast na trénincích a závodech, vyhlásil ty nejúspěšnější účastníky (kterým se stal Jura K., neboť se zúčastnil jak dvojitě stříbrného Chomutovského poháru, tak se i podílel na nejlepším výsledku v rámci GP na závodech v Praze) a všem předal diplom. Na závěr ještě vyhlásil nejlepšího dráčka – David M., draka – Vláďa J., háčka – David P.. Titulem nejlepší dračice se mohla pyšnit Pavlína K., která tak byla odměněna mimo jiné i za 100%ní docházku na tréninky a účast na všech závodech sezóny.
Pak bylo nutno stanovit si cíl pro nadcházející sezonu 2010. Po dosažení 12.místa se zmocnila největší euforie Michala M., který navrhoval stanovit cíl do 5.místa. To ale většina z nás pochopila, že není zatím v našich silách. Nakonec byl přijat závazek, pokusit se skončit do první desítky.
A jak zhodnotit tento ročník? Byla to bezesporu přelomová sezóna. V tomto ročníku jsme nebyli odkázáni na taktizování a naše umístění nebylo dosaženo jen díky větší účasti. I když jsme se zlepšili jen o jedno místo, bylo to umístění tvrdě vydřené a sneslo porovnání s umístěním ostatních posádek. Navíc i v tomto roce došlo ke zvýšení počtu zúčastněných posádek a i tento fakt zvyšoval hodnotu 12.místa. Navíc bylo znát, že posádky se více zlepšily, začaly více trénovat a mnohé posílily své kádry o bývalé nebo i současné kanoisty či veslaře. A tak, i když jsme se zlepšili jen o jedno místo, tak dosažené finále A, umístění v první desítce na Chalupa Cupu, umístění do první desítky na všech závodech Grand Prix a samozřejmě i odhodlání a soudržnost, které posádka prokázala v Chomutově, to vše naznačovalo, že posádka se zlepšila výrazněji než o ono jedno místo.
Pavel dokázal sehnat partu lidí, kteří chtěli něco dosáhnout, měli společný cíl, pomáhali jeden druhému a byli ochotni k obětem. A bylo jisté, že pokud tato skupina nadšenců vydrží, tak musí přijít další, ještě výraznější úspěchy i v přicházející sezóně 2010.